jest řeka to či jezero či hladina jen pouhá étheru?
Co třpytem obtéká tvář tíže večerní Zde u dna dne Kam limby lijí stín A noc zví cíděna na prostý pocit tmy?
jest řeka to či jezero či hladina jen pouhá étheru?
Zkad záře sluneční jsa v svůj rub oděna Co v rubáš vědomí jímž smrt se k smrti dvojí Zní zpěvem vůní rán všech barev přízračných Ač ony černou jsou?
jest řeka to či jezero či hladina jen pouhá étheru?
Co tmy tu utkvělo náznakem, smyslem čar Jež z klenby prostoru s prostorem prostor pojí Hle: tísní bezmoci či vůlí strachu snad Snad hloubí myšlenky v níž tušení jich skryto?
jest řeka to či jezero či hladina jen pouhá étheru?
Zde
Li hasne světla kruh A vlny slábnoucí jej po van ticha čeří?