zvolna

již vylétají z prsti tmy vteřiny jako ptáci

– pod-na zřetel rozbřesku jenž rozpouští je v šeru

– k hraně jitra obzoru kde v bezhvězdí se ztrácí

– za veš míry vědomí rozlezlou do všech směrů

již snebevzat jest sluch… též zrak

co hříchy z pýchy kléru

již obzor tiskne v karmín mrak

co žebrota

se

k tělu

již svítání nezralý syk soumračné stíny plaší

již vzhůru k nebi povětřím se

zvolna

Faethón

vznáší