žalost

den sebou zasažen

hle suše: Gotika

však místo bídy, tíha

žalost

až protažená v rez

a podél Krchova to svítí jako ze tmy

li hlína – trpce – nezhasíná

a svatý František zde svatý Agrippa

větří i jámu vzhůru

kde každý záchvěv prošlého je

věčný sípot… ticha

a kde každý trvající stesk je jen

božím kokrháním

vítajícím

probuzenou

Zem