nelze nežasnout

nelze nežasnout nad poloměry jsoucí chvíle

li tucha o časech hle: dávných, dávných

obrazem jest takto jejich tvarů

utkvělých

zde v těle skloněném a těžkém

nad hrozbou, nad hrdly i nad dny

toť nad rozměry

ó křížů tryskajících z hlíny

kde zárodek již schnoucí opět klíčí

a plamen hasnutí již sousto ohně zažeh

(- co tuhu hladiny kreace Narcisova)

tak

však o tom nevím více

jsa vůkol rozlezlý

po okršku té země