viaticum
Šedý a mokvavý den
po větru čeřený do ticha lásky
a chuchvalce vlasů padají na zem
jak červi svinutí v děsivá kola
Šedá a mokvavá noc
k zásvětí rozlezlá pod křídly stromů
a z nebe padají vyhaslé hvězdy
na hlínu zčernalou rozkladem těl
Šedý a mokvavý sen
tam v temné aleji zlomených lamp
kde něžně v slzách dítě víří prsť
na matčině hrobě