bezděky

nu jak libo slovům, která šutrem věty

já trčel tam, co osten z ploutve ticha

b e z d ě k y

vždyť v řádce, kde mnohý též již čekal

to úroda se svedla – sluncem ba i deštěm

i vítr rádo sténal k zrnek četných vůli

a já zde v kůži volné trpělivo dupal

až po čelist

…tu veselí …tu jaksi

pak došla ne mě řada

však

bože

kdos mlýnkem řečeného lámi tam

jen chřastil – chřastil

co ruské kolo na truc