viaticum

Šedý a mokvavý den

po větru čeřený do ticha lásky

a chuchvalce vlasů padají na zem

jak červi svinutí v děsivá kola

Šedá a mokvavá noc

k zásvětí rozlezlá pod křídly stromů

a z nebe padají vyhaslé hvězdy

na hlínu zčernalou rozkladem těl

Šedý a mokvavý sen

tam v temné aleji zlomených lamp

kde něžně v slzách dítě víří prsť

na matčině hrobě