nepochybně

jest obrazem tohoto času býti přitažlivým?

li doba pozdnědenní předpisuje verše

či jiný stupeň zapotácení se

pod ingotem zakuklené už-tmy

– jako materie možné v hlubinném panoramatu padajícího:

slunce?

jest v příčině této chvíle býti probuzeným?

li po zemi se první kaluž lije

světla vytrysklého

až z kdesi výše pádu Bellerofóntova

– jako z hříšné sféry poezie slídící zde:

v šeru?

jest v smyslu toho všeho býti znenadání zase?

za kmotra či za psa hlídacího

stavů dávno… dávno jiných

po nešporách zčervenání napříč tváře minulosti

– jako po poslední strofě sváté větrem ticha:

od dna?

jeden tuší: nepochybně!

usrkávaje dál z sklenky tekutinu svoji