zvolna
již vylétají z prsti tmy vteřiny jako ptáci
– pod-na zřetel rozbřesku jenž rozpouští je v šeru
– k hraně jitra obzoru kde v bezhvězdí se ztrácí
– za veš míry vědomí rozlezlou do všech směrů
již snebevzat jest sluch… též zrak
co hříchy z pýchy kléru
již obzor tiskne v karmín mrak
co žebrota
se
k tělu
již svítání nezralý syk soumračné stíny plaší
již vzhůru k nebi povětřím se
zvolna
Faethón
vznáší